Český návod k použití Videokamera Panasonic HX-A100E-K černá

USB
USB (Universal Serial Bus) je univerzální sériová sběrnice. Moderní způsob připojení periférií k multimediálnímu zařízení. Slouží pro připojení tiskárny, myši, klávesnice, joysticky, fotoaparáty, modemy atd., ale i pro přenos dat z videokamer, čteček paměťových karet, MP3 přehrávačů, externích disků a externích vypalovacích mechanik

Záznam ve vysokém rozlišení (HDV)
Video s vysokým rozlišením, nebo HDV (z angličtiny High Definition Video) označuje video systém s vyšším obrazovým rozlišením než je standardní rozlišení (SD – Standard Definition), neboli NTSC, PAL a SECAM.

Typ snímače
Obrazový snímač je zařízení, které převádí optický obraz na elektronický signál. Používá se především v digitálních fotoaparátech a dalších zobrazovacích zařízení.

Stabilizátor obrazu
Stabilizace obrazu je řada různých technik zaměřených na zvýšení stability obrazu. Používá se v dalekohledech se stabilizací obrazu, fotografii, videografii a astronomických teleskopech. U fotoaparátů je roztřesení fotoaparátu značně problematické při dlouhých časech závěrky nebo s dlouhými ohniskovými vzdálenostmi teleobjektivů. U videokamer může roztřesení kamery způsobit viditelné chvění mezi půlsnímky v nahraném videu.

Optický stabilizátor obrazu, často zkracovaný jako OIS (Optical Image Stabilizer), je mechanismus použitý v digitálních fotoaparátech a videokamerách, který stabilizuje nahrávaný obraz změnou optické cesty k senzoru.
V implementaci firmy Canon funguje s použitím plovoucího čočkového členu, který se posouvá ortogonálně k optické ose objektivu za použití elektromagnetů. Vibrační signál, který je kompenzovaný stabilizačním čočkovým členem, je obvykle získán použitím dvou piezoelektrických senzorů zjišťujících úhlovou rychlost (často také nazývaných gyroskopické senzory)

Digitální stabilizace obrazu se používá v některých fotoaparátech a videokamerách. Tato technika posouvá elektronický obraz ze snímku do snímku videa dodatečně, aby negovala pohyb. Používá pixely za okrajem viditelného rámu na poskytnutí "nárazníku" pro pohyb.

Světelnost objektivu
Hodnoty světelnosti jsou udávány základním clonovým číslem, které vyjadřuje poměr ohniskové vzdálenosti [mm] k průměru vstupní pupily [mm]. Pro objektiv se vždy uvádí nejvyšší možná hodnota, používá se zápis např. f/2.8, 1:2.8, f/3.5-4.5, 1:3.5-4.5.
Hodnota světelnosti objektivu určuje kolik světla dopadne na snímač (nebo film). Nejvyšší světelnost (hodnoty kolem f/1) znamená minimálně kladený odpor procházejícímu světlu skrze objektiv. Velmi kvalitní objektivy mají světelnost kolem f/1.4, f/1.8 a jde výhradně o objektivy s pevným ohniskem. U velmi kvalitních zoom objektivů se světelnost pohybuje od f/2.8. S rostoucí ohniskovou vzdáleností objektivů klesá většinou i jejich světelnost.
Obecně lze říct, že čím je objektiv světelnější, tím je jeho užitná hodnota vyšší.

Formát záznamu foto
Obrázek z digitálního fotoaparátu obsahuje miliony jednotlivých bodů s obrovskou barevnou hloubkou, což klade vysoké nároky na kapacitu paměti. Pro zmenšení velikosti výsledných datových souborů se proto používají speciální matematické algoritmy, které dokážou určité obrazové informace vypouštět a tím tato data zkomprimovat, tedy výrazně snížit velikost výsledného datového souboru.

Bezesporu nejpoužívanějším formátem je JPEG (Joint Photographic Experts Group). Formát JPEG se používá hlavně u fotografií a všude tam, kde nechceme narušit barevnou hloubku obrazu. Velmi rozšířený je zejména na internetu formát GIF, který už ale zasahuje do barevné hloubky obrazu a hodí se proto spíše pro kreslené obrazy (loga, nápisy, ikonky) s menším množstvím použitých barev. Vysoce kvalitním formátem digitálního obrazu je pak TIFF, který je používán u některých dražších fotoaparátů s velkou kapacitou paměti, protože velikost datových souborů tohoto formátu je obrovská. Profesionální fotoaparáty používají i speciální formát RAW.