Český návod k použití Digitální fotoaparát Nikon D3300 + 18-55 AF-S DX VR II + 55-300 VR černý

Typ fotoaparátu
Digitální fotoaparáty můžeme podle konstrukce rozdělit na kompaktní, kompaktní s výměnným objektivem, zrcadlovky (DSLR) a elektronické (nepravé) zrcadlovky (SLR-like).

Počet bodů efektivně
Na rozdíl od klasické fotografie se neudávají rozměry digitálního snímku v centimetrech, ale v bodech (pixelech). Obrázek o rozměru např. 1534x1062 bude tedy obsahovat celkem 1,629 miliónů různých bodů, přičemž barva a jas každého z nich bude vyjádřena 24 bitovým dvojkovým číslem. Čím bude snímek mít větší rozměr, tím větší počet bodů bude obsahovat a tím bude také větší celková velikost soboru dat v daném formátu (JPEG, GIF, TIFF).

Uvádí-li tedy výrobce fotoaparátu, že snímač pracuje s rozlišením např. údaj 3 miliony pixelů, znamená to teoreticky, že největší rozměr snímku, který lze daným fotoaparátem pořídit, bude 2000x1500 pixelů. Ovšem pozor - pouze teoreticky, protože na vytvoření obrazu se nepodílí okrajové body snímače a počet aktivních bodů výsledného obrazu je tedy nižší, často i velmi výrazně. Je tedy nanejvýš důležité zajímat se především efektivní počet bodů nebo o maximální možný rozměr snímku.

Max. počet bodů X
Počet bodů (pixelů) v horizontální linii, "šířka" snímku.

Max. počet bodů Y
Počet bodů (pixelů) ve vertikální linii, "výška" snímku.

Min. citlivost
Citlivost (někdy nazývána také ISO podle normy) je jeden ze základních parametrů expozice při pořizování snímku. Obvyklé hodnoty citlivosti jsou od 12 do 3200 ISO, existují ale i mnohem vyšší hodnoty. Citlivost ovlivňuje množství světla, které je ke správné expozici potřeba (s vyšší citlivostí lze např. fotografovat i v horších světelných podmínkách), má ale zároveň vliv na kvalitu fotografie - způsobuje větší zrno a šum.

Max. citlivost
Citlivost (někdy nazývána také ISO podle normy) je jeden ze základních parametrů expozice při pořizování snímku. Obvyklé hodnoty citlivosti jsou od 12 do 3200 ISO, existují ale i mnohem vyšší hodnoty. Citlivost ovlivňuje množství světla, které je ke správné expozici potřeba (s vyšší citlivostí lze např. fotografovat i v horších světelných podmínkách), má ale zároveň vliv na kvalitu fotografie - způsobuje větší zrno a šum.

Min. ohnisková vzdálenost
Je to vzdálenost mezi středem čočky a rovinou, na kterou jsou zaostřeny objektivem soustředěné paprsky (kde se protínají všechny přímky, které projdou čočkou).
Ve fotografii určuje poměr velikosti filmového políčka (nebo snímače) a ohniskové vzdálenosti zorný úhel zachycené scény. Fotografické objektivy se podle ohniskové vzálenosti rozlišují na širokoúhlé (s malou ohniskovou vzdáleností), normální (jejich úhel záběru zhruba odpovídá lidskému oku, takové snímky pak mají nejpřirozenější perspektivu) a teleobjektivy, ty jsou schopné „přiblížit" i velmi vzdálené předměty a tak mají mnoho využití při fotografování sportu, divoce žijících zvířat apod.

Max. ohnisková vzdálenost
Je to vzdálenost mezi středem čočky a rovinou, na kterou jsou zaostřeny objektivem soustředěné paprsky (kde se protínají všechny přímky, které projdou čočkou).

Ve fotografii určuje poměr velikosti filmového políčka (nebo snímače) a ohniskové vzdálenosti zorný úhel zachycené scény. Fotografické objektivy se podle ohniskové vzálenosti rozlišují na širokoúhlé (s malou ohniskovou vzdáleností), normální (jejich úhel záběru zhruba odpovídá lidskému oku, takové snímky pak mají nejpřirozenější perspektivu) a teleobjektivy, ty jsou schopné „přiblížit" i velmi vzdálené předměty a tak mají mnoho využití při fotografování sportu, divoce žijících zvířat apod.

Stabilizátor obrazu
Stabilizace obrazu je řada různých technik zaměřených na zvýšení stability obrazu. Používá se v dalekohledech se stabilizací obrazu, fotografii, videografii a astronomických teleskopech. U fotoaparátů je roztřesení fotoaparátu značně problematické při dlouhých časech závěrky nebo s dlouhými ohniskovými vzdálenostmi teleobjektivů. U videokamer může roztřesení kamery způsobit viditelné chvění mezi půlsnímky v nahraném videu.

Optický stabilizátor obrazu, často zkracovaný jako OIS (Optical Image Stabilizer), je mechanismus použitý v digitálních fotoaparátech a videokamerách, který stabilizuje nahrávaný obraz změnou optické cesty k senzoru.
V implementaci firmy Canon funguje s použitím plovoucího čočkového členu, který se posouvá ortogonálně k optické ose objektivu za použití elektromagnetů. Vibrační signál, který je kompenzovaný stabilizačním čočkovým členem, je obvykle získán použitím dvou piezoelektrických senzorů zjišťujících úhlovou rychlost (často také nazývaných gyroskopické senzory)

Digitální stabilizace obrazu se používá v některých fotoaparátech a videokamerách. Tato technika posouvá elektronický obraz ze snímku do snímku videa dodatečně, aby negovala pohyb. Používá pixely za okrajem viditelného rámu na poskytnutí "nárazníku" pro pohyb.

Vyvážení bílé
Ne vždy máme tu možnost fotografovat za plného slunečního světla o barevné teplotě 5500K. Často je fotografovaná scéna osvětlena světlem "teplejším" (např. žárovka 3000K) nebo naopak "studenějším" (např. zatažená obloha 6500K), tedy světlem o jiné barevné teplotě. Je tedy třeba dát fotoaparátu jasně najevo, jakou barvu má při daném druhu osvětlení vlastně považovat za bílou a jaká je tedy její barevná teplota.

Naprostá většina digitálních fotoapárátů je schopna provést nastavení bílé automaticky, popř. automatiku vypnout a nastavit ručně některou z předvolitelných hodnot (žárovkové osvětlení, slunce za mrakem, zářivka, atd.).

U dražších fotoaparátů je k dispozici možnost mnohem přesnějšího nastavení bílé. Stačí namířit objektiv na bílý předmět (např. stránku bílého papíru), stisknout tlačítko a hodnota bílé je fotoaparátem přesně změřena a nastavena.

Kompenzace expozice +/-EV délka kroku
Možnost ručního posunu hodnot expozice o expoziční stupně (EV, exposure value), resp. většinou o třetiny EV stupně. Tuto funkci lze využít při nevyhovujících, ať už příliš jasných či nedostatečných, světelných podmínkách. Pomocí kompenzace expozice můžeme snímek na pohled "zesvětlit" či "ztmavit".

Velikost LCD
Velikost LCD displeje fotoaparátu v centimetrech.

Formát záznamu foto
Obrázek z digitálního fotoaparátu obsahuje miliony jednotlivých bodů s obrovskou barevnou hloubkou, což klade vysoké nároky na kapacitu paměti. Pro zmenšení velikosti výsledných datových souborů se proto používají speciální matematické algoritmy, které dokážou určité obrazové informace vypouštět a tím tato data zkomprimovat, tedy výrazně snížit velikost výsledného datového souboru.

Bezesporu nejpoužívanějším formátem je JPEG (Joint Photographic Experts Group). Formát JPEG se používá hlavně u fotografií a všude tam, kde nechceme narušit barevnou hloubku obrazu. Velmi rozšířený je zejména na internetu formát GIF, který už ale zasahuje do barevné hloubky obrazu a hodí se proto spíše pro kreslené obrazy (loga, nápisy, ikonky) s menším množstvím použitých barev. Vysoce kvalitním formátem digitálního obrazu je pak TIFF, který je používán u některých dražších fotoaparátů s velkou kapacitou paměti, protože velikost datových souborů tohoto formátu je obrovská. Profesionální fotoaparáty používají i speciální formát RAW.

Max. rozlišení videa
Rozlišení neboli počet bodů (pixelů), které bude zaznamenané video obsahovat v jednom snímku. Čím více bodů (čím vyšší rozlišení), tím je kvalita obrazu lepší a zároveň datová velikost videa vyšší.